U líné Ivi

Na světě by se toho udělalo velice málo, kdybychom se stále ohlíželi na to, jak to dopadne.

HP a Dědic Času - rekonstrukce

1.kapitola

 

,,Páni!" dostal ze sebe Harry ,,Tohle..." odmlčel se ,,Tohle...za tohle mě Voldemort zabije." zamyslel se ,,I když...on se mě stejně pokouší zabít od narození, jenže tahle zpráva ho, jak vidim, určitě rozzuří do běla...on už vlastně bělejší být nemůže." (pozn.autora: možná kdyby použil Ariel)

Hedvika, která právě slupla myš, pohoršeně zahoukala. Dožadovala se pozornosti.

,,Ty chceš asi ven viď? Jenže teďka tě nemůžu pustit, strýc Vernon by mě zabil." vysvětloval jí Harry a podával jí pamlsek. Musím tu vypadat jako cvok, který si mluví sám pro sebe, a ještě uvažuje o svojí smrti. Ten dopis klidně může být past...může to být i vtip...může to být cokoliv...existuje jedna možnost jak zjistit že je pravý...

,,Accio noviny!" to ale neměl dělat. Ze všech koutů jeho pokoje, se na něho slétli noviny,odstřižky,články...

,,Sakra!" zaklel Harry ,,Nic jinýho mě napadnout nemohlo."

Vyhrabal se z obležení novin, a unaveně klesl na postel. Zamyšleně převracel v ruce hůlku, a několikrát zajel rukama za vlasy.

Kdyby tu byl Sirius! Pomyslel si nešťastně Harry. Vzápětí ho popadl vztek na Bellatrix. Rychle však opadl když si uvědomil, kdyby nedělal unáhlené scény...

Harry se změnil přes prázdniny k nepoznání. Vyrostl,rozcuchané vlasy mu trčely do všech stran, zelené upoutající oči každému bily do očí a vymakaná postava, každodenními pracemi...

Čekal...čekal kdy mu přijde dopis s oznámením, že jako nezlatilý kouzlil...nic...Dopis z miniserstva byl tedy pravý...

,,Pottere!"

Harry na nic nečekal, rychle si vykouzlil černou mikinu, strčil hůlku do kapsy a seběhl schody.

,,To to trvalo než si zase přišel! Nasedni do auta! A opovaž se na Dudlánka poštvat hada nebo nějaký zvíře! Nebo uvidíš!" seřval ho Vernon.

,,Ano strýčku." odpověděl Harry a sedl si do auta.

,,Kde si vzal tu mikinu?Doufám že jsi ji neukradl Dudlánkovi!" zeptala se hned Petunie, a prohlížela si Harryho černou mikinu.

,,Ne ta je moje." řekl jen Pochybuju, že by se ON do ní vešel. pomyslel si Harry a ušklíbl se.

Petunie si to zdřejmě uvědomila, tak to nechala být a přenesla chválu zpátky na Dudleye a na Harryho adresu zněly jen nadávky...

Poslední komentáře
04.04.2008 14:39:20: Právě jsem narazila na tvé stránky:)) Povídka se mi moc líbí, už se těším, co bude dál:)))))))Doufám...
23.03.2008 21:15:48: Ha, je to skvělý. Jenže to má jednu malou chybu a to, že tu není pokračování. A mám technický dotaz....
12.03.2008 19:47:47: Juu kdy bude dalsi???
11.03.2008 16:02:12: To je super zlatíčko.Už se moc těším na pokráčko!!
 
Takže, jestli se mi budete chtít nějak ozvat (což pochybuju, vracet se sem je sebevražda) můžete na mé icq : 388-465-395