U líné Ivi

Na světě by se toho udělalo velice málo, kdybychom se stále ohlíželi na to, jak to dopadne.

HP a Dědic Času - rekonstrukce

Návštěva

Je to krátké, a ke všemu psané ve spěchu

To potržený je hadím jazykem...mimochodem.

Had se na Harryho lenivě zadíval. Pak hadsky zívnul a znuděně se obrátil na bok (to bych chtěla vidět jak to udělal).

Kdo mi tě dal? zabědoval Harry a zničeně si sedl na postel. Ani si neuvědomil že promluvil hadím jazykem.

Had se překvapeně na Harry obrátil a zasyčel Ty umíš mluvit naší řečí?

Jo, a kdo seš? pěkně pitomá otázka pomyslel si Harry v duchu. Dál však jak had pozoroval jeho, on pozoroval hada. Jsem jeden z vzácných druhů našeho pána...jsem určen tomu, koho si zvolí můj pán. zasyčel had a zvědavě po Harrym pokukoval.A kdo je tvůj pán? optal se ho Harry. Na to mu však had nestačil odpovědět, protože se hned v Harryho pokoji otevřel světelný portál, a z něho vyšel náš známý přítel.

,,Jsem poctěn, že se s tebou konečně poznávám Harry." pozdravil Harryho cizí muž, který právě vystoupil z portálu, a znuděně se rozhlížel po pokoji.

,,Kdo jste?" zmohl se jen chlapec, který přežil.

,,Brumbálovi jsem to nesměl prozradit...tobě však mohu." ospověděl záhadně muž. Harry si ho s nedůvěrou prohlížel. Cizí muž byl oblečen do rouchu se zvláštními runami a v pravé měl hůl, na jejíž čepeli se tyčil majestátní sokol.

Zdravím Vás pane. zasyčel had a kdyby mohl, určitě by se k onu cizímu muži připlazil.Vy dva se znáte? podivil se Harry.Jistě, to on mě stvořil a vychoval. odpověděl mu had.

,,Ehm." odkašlal si muž, a Harrymu v tu chvíli připomněl Umbridgeovou.

,,Ano?"

,,Bohužel, neumím mluvit s hady." připomněl muž a i přes kápy bylo znát, že se dobře baví.

,,Tak to se omlouvám, ale měl jsem tady s..." Harry se rozpačitě podíval na hada Jak se jmenuješ?

Saliesa zazněla odpověď.

Harry vykulil oči. To je ženské jméno!

Připadám ti snad jako muž? odsekla rozčileně hadí samička.

,,Ehm, ehm." odkašlal si znovu ten neznámý.

Harry se na něho podíval s otázkou v očích ,,Já nevěděl jak se jmenuje." a na to si Saliesu vzal do náručí.

,,Mé jméno je Konstantin." muž se odmlčel ,,Jsem pánem Času."

,,Jste se zbláznil." zkonstatoval Harry.

,,Ano, je to tak.Teda ne to, že jsem se zbláznil, ale fakt, že jsem pán Času. Pokusím se ti to vysvětlit, ale ne tady."

pravil Konstantin.

,,Mám vám věřit?" Harry byl obezřetný, a Saliesa zasyčela Věř mu.

Nevím. Je to naprostý cizinec. Může to být Volemortův špeh.

Není. Říkám ti, že on je ten kdo mě vychoval a stvořil.

Tobě věřím....

Jak to? Saliesa se připlazila k vládci Času a ten se na ni jen usmál. Sokol, který celou dobu seděl na čepeli, oživl.

Harry užasle sledoval, jak si začal povídat s Konstantinem. Samozdřejmě sokolím jazykem.

Promiň, nevím jestli mi to budeš věřit, ale cítím to. odpověděl ji Harry když se vzpamatoval.

Tvá moc se projevila až nezvykle brzo. Dej vědět vládci, věř mu tak, jako věříš mě. zasyčela Saliesa.

Z jeho srdce nic necítím. namítl Harry.

To protože to byl on, kdo ti dal tuto moc, a určil tě svým nástupcem.

,,Rozhodl jsem se, půjdu."

,,To jsem rád." Konstantin kývl na sokola, a ten znovu usedl na čepel. Pak se najednou před Harrym objevil portál.

,,Vstup, a tam najdeš odpověď na své otázky." bylo poslední co slyšel. Pak ho jen obklopila zář.

Na štábu

,,Harry zmizel!" to bylo první co řekl Remus když vpadl do domu, patříc kdysi Siriusovi, teď Harrymu.

,,Cože?" celý Řád se zvedl.

,,Jo, nejdřív to světlo, pak muž a nakonec znovu světlo, a Harry pryč." chrlil ze sebe informace Remus Lupin.

,,Promiň Lupine, ale nerozumím ti ani slovo, leda to, že je Potter pryč." ušklíbl se Snape.

,,Zkrátka, Harryho unesl nějaký muž." odsekl zuřivě Remus.

,,Klid, vím o tom." pronesl Brumbál.

Všichni k němu obrátili zrak.

,,Ten muž...je velmi mocný, a patří na stranu dobra....sám jsem s ním mluvil. O Harryho nemějte paniku. On se vrátí." vysvětlil Brumbál a sledoval už klidného Remuse, sám ale o svých slovech pochyboval.

,,Reme, co si myslel tím, světlo?" pronesla najednou Tonks.

,,Nymfadoro, to byl světelný portál."

Po těch slovech všichni zmlkli. Snape se na Brumbála zadíval.

,,Pane profesore, světelné portály nebyly nikdy..."

,,Přede mnou se jeden objevil, a vyšel z něho, jak jsem se později dozvěděl z knihy, vládce Času."

,,A co Vám...?"

,,Remusi, vládce určil Harryho dědicem, což se mi vůbec nelíbí." zachmuřil se Brumbál.

,,Jak to víte? To určitě jen tak nerozhlašoval." profesorka McGonagallová se pohoršeně promněnila do své zvěromágské podoby.

,,Ne, to ta kniha kterou mi přinesl můj drahý Fawkes, je velmi vzácná, hned na to se však vypařila."

,,Je to hodně zlé?" zeptal se s obavami Remus.

Brumbál vzhlédl, a v jeho pomněkových očích nebyly žádné jiskřičky ,,Hodně zlé, Remusi, hodně zlé."



Poslední komentáře
09.03.2009 18:36:52: napiš další kapču plssmiley${1}
07.08.2008 17:03:29: Opravdu zajímavá povídka... doufám, že brzy bude další kapča...
25.05.2008 18:27:04: Jn..xD Ten konec je takovej... No, ale kapitola supr!xD Nechceš napsat pokračovánííí?
16.05.2008 19:22:47: hihi...ten konec nějak nechápu....ale jinak fakt mooooc chválím...i ostatní kapitolky smiley${1}
 
Takže, jestli se mi budete chtít nějak ozvat (což pochybuju, vracet se sem je sebevražda) můžete na mé icq : 388-465-395