U líné Ivi

Na světě by se toho udělalo velice málo, kdybychom se stále ohlíželi na to, jak to dopadne.

Za vším hledej ženskou

"Máte pa-dá-ka!"

Taky Vám někdo dal někdy padáka?

A taky milujete sázky, ženy a hazard?

V tom případě je tato povídka stvořena přímo pro Vás!

Pojďte se s námi podívat do světa plného kouzel a přestrojení...


"Takže se znova setkáváme pánové." postarší muž se opřel o svoje opěradlo na židli, které tam mimochodem neměl, takže o svoje imaginární opěradlo, a zhluboka se nadechl. Naproti němu seděli nemálo pěkní mladíci.

"To už jste nám říkal včera," odfrkl si blondýn, a ležérně si prohrábl vlasy "Pane řediteli." dodal.

Jeho černovlasý spolusedící se na chvilku otočil, pak si hraně odkašlal, a významně hodil pohledem po řediteli, jako by pochyboval o jeho postu.

Ředitel se sehnul pro štos papíru, které měl mimochodem na stole, který se mírně rozpadal (ach ti červi...), ale to už jsme někde jinde, a zamával jím významně mladíkům přes obličej. "Máte pa-dá-ka, hoši." usmál se sladce.

Samolibý úsměv, který zdobil bezstarostné tvářičky těch dvou hošanů jaksi taksi zmizel.

"Cože?! Děláte si z nás prd-" blondýn do svého kamráda prstíčkem dloubl. "Prču?" usmál svatoušsky.

"Ne." zasmál se ředitel. Byl navýsost spokojen, že se mu konečně podařilo ty dva bezstarostný hochy vykolejit. Moc dobře věděl, že to byli ti dva, kteří mohli za to růžové, vonité přáníčko na jeho stolečku. Tehdy si myslel že jeho největší láska, tedy pan profesor McCull, mu konečně začal opětovat city. Vydal se tedy za nim do kabinetu. Když odešel, na levé tváři měl červený otisk prstů. Taky věděl, že to byli tihle ti dva, kteří se postarali o jednu nejmenovanou profesorku, kterou pak musel z nevysvětlitelných důvodů vyhodit. Byli to ti dva, kteří si udělali tak zvané mejdlo v nedaleké hospůdce, kam měli zakázano chodit. Ta hospůdka tam druhý den už nebyla... Jediný co po ní zbylo byly dvě flašky tvrdého alkoholu, který ti dva hned zabavili. Ano,způsobili mnoho škod, ale ještě nikdy se na nic nepřišlo. Až nakonec... Nachytal je, jak si dělaj táborový ohníček v lese. Chtělo by poznamenat, že čtvrtina lesa byla podpálená. Normální nezasedlej ředitel by to nějak vyřešil, ale jelikož se jedná o ředitele zasedlého, tak je vykopl.

Ředitel tehdejší doby potřesal hlavou, aby zahnal vzpomínky. Teď před jejich nosy mával dvouma papírama, který podepsal už před dvěma roky, možná třemi... Na jednom z papírů bylo napsáno úhledným psacím písmem Jesse McDrake. Jednalo se o toho s tou blond hlavou, zelenomodrýma očima a šklebem na tváři. Byl to ten typ kluka, který se rád předvádí, hlavně když má proč a když co... Ten vedle něho, s tou černou hřívou, hnědozelenýma očima a povahou.. ehm, raději nemluvit... dejme tomu stejnou, jako Jess. Tak se jmenovali ti dva recitováno z úst pana ředitele: "Ti šmejdský, černoblonďatý, negayský hovoda mi zase vyměnili můj oblíbený šampon!". Ano, to byli oni. A přesně oni seděli na svých zadnicích v ředitelně, a čučeli na toho, recitováno z úst Jesse: "Ten šmejdský, gayovský, plešatý páprda mi zase ubalil opakování ročníků.", a odpověď z úst Enriqeuho: "Ten senilní, zdegenerovaný degen,ti tohle říkal už minulej rok! A furt nic!", jako kdyby spadl nanejvíš z mrakodrapu.

"Eh..." vyšlo z Jesse, sice se jako první probral, ale jeho řeč byla jaksi ovlivněna formulářemi, který leželi na stole.

"Tak fajn." pokrčil rameny Enri a vstal. "Tak nashle." zazubil se, a ležérně si strčil ruce do kapes. Jess ho napodobil, a vyšel z ředitelny za svým nejlepším kamarádem. "Já nechápu, jak to můžeš brát tak bezstarostně." řekl ještě mírně mimo blondýn, a koukl se na černovlasého chlapce. Ten se na něj podíval. Samolibý úsměv byl ten tam, místo toho byla tvář zkroucená do jakéhosi zoufalého šklebu. Ruce, které měl v kapse, teď měl na Jessově límečku, a škubal s nim.

"Co budeme dělat?!" začal naříkat Enri. "Co řeknu Eleně, Sarah, Monice,Denisse atd?! Zabijou mě, nebo hůř, rozejdou se se mnou!" řekl naprosto vyčerpaně.

"Co budem dělat? Co budem dělat?" zopakoval to Jesse "Budou z nás žebráci! Sirotci...!"

"Těmi už jsme od malička." namítl Enrique.

"No jo, tak budou z nás žebráci! Budeme obrostlý mechem, mít na nose bradavice..." opravil se Jesse.

"Říkals bradavice?" zpozorněl okamžitě Enrique.

"Jo, seš snad nahluchlej, brácho?" zvedl Jesse obočí, a mrknul na míjející dívky.

"Ne, ale pamatuješ na...ty Bradavice?"

"Myslíš ty jak nosej starý čarodějnice na nose? Znám, je to nechutné." otřásl se blonďák, a kouzlem si přivolal kufry, které se jaksi sami zabalili.

"Jo, velmi nechutné, ale já mám na mysli ty Bradavice, a ne ty bradavice." vysvětloval Enrique.

"Já vím, že máš na mysli ty bradavice, ale ne ty Bradavice." pokýval hlavou Jess.

"Naopak! Já tím myslím ty Bradavice!"

"Já vím, že..."

"Bradavická škola čar a kouzel." povzdechl si Enrique.

"Dyť jo!"

"Pamatuješ na první ročník?" zasmál se najednou Enri.

"Myslíš na to, jak jsme...tý..."

"Norrisový."

"No tý, ´omylem´ vycpali hlavu?" zachechtal se Jesse.

"Jo, týden nemohla mňoukat." zasmál se jeho kamarád. Černovlasej hoch svého blonďatého kamarádíčka poplácel po zádech. "Vsadim se s tebou, že do Bradavic už nevkročíš!" řekl znenadání naprosto vážně Enrique. Jesse taky zpozorněl.

"A vo co, že jo!" zazubil se a šel i s tim tunovým kufrem, dobře, tak s třemi kufry ke břehu. Mladík, který se zrovna pokochal nejedním pozadím, měli bychom upřesnit, že holčičím, který kolem něj prošlo se otočil a dohnal Jesse.

"Co takhle o Lauru?" nabídl a suveréně si odkašlal.

"Ne," odmítl. "Chci tu buchtu, se kterou právě chodíš!"

"A kterou myslíš?" zeptal se mírně nechápavě a podrbal se na černý palici.

"Ta s těma velkýma kozama a velkým pozadím... Ta by se mi šikla do sbírky."

"Aha... Myslíš..ehm.."

"No, přesně ta!" přitakal.

"Já vim, jak se jmenuje... počkej chvilku."

*

Na loďce po půl hodine*

Maličkou lodí se ozvalo hlasité zívnutí. "Samantha!" vykřikl najednou Enrique.

"Cože to?" ozval se Jesse.

"Ta s těma velkejma prsama a vekým zadkem." objasnil situaci Enri. "Jmenuje se Samantha."

"Jo... aha... jasně no." přikývl a podepřel si znuděně hlavu. "Kde jsme tedy skončili? Asi před půl hodinou?"

"Myslim, že jsme se dohadovali o Samantě."

"Ne, to před tím." odfrkl si.

"Myslíš to..."

"Jo, přesně tohle myslim."

*

po půl hodině, někde v pizzerii.*

"Tak?!"

"Tak co?!"

"Tak co si objednáš?" štěkl naštvaně Jesse.

"Jo aháá."

"Tak co?"

"Nemám hlad."

"Šli jsme sem kvůli tobě! Já se už najedl."

"Odbíháme od tématu." řekl znenadání Enrique, a odkašlal si. "Ta sázka!"

"Dobře, takže po tý podělaný hodině jsme se konečně dostali k hlavnímu tématu!"

"No a co?"

"Nic, pokračuj..." pobídl ho. "Jestli to teda nebude trvat zase půl hodiny." dodal lehce vztekle.

"Samanthu ti dám, ale," Enriquemu se blýsklo v očích. "Jedině, když půjdeš do Bradavic."

"No super." zubl se blondýn, a popadl skleničku, do které bylo vyrito: CocaCola. Kdo ví, proč mu tam nalili Fantu?

"To není všechno." protočil panenky. "Musíš být převlečen za ženskou." Jesse se v polovině pohybu polykání zastavil. Asi to bude tím, že se začal dusit. Enrique pohotově vstal, a vrazil mu jednu... do hlavy. Jesse vody vyplivl nějaké postarší dámě na hlavu, a vytřeštil oči na svého "zachránce".

"Ses podělal?!" vyštěkl. "Chceš mě zabít?!"

"Jo." přikývl hned Enri. "Tak co, bereš?!"

"Echm." Jess se na chvilku zamyslel. /až na to, že si mezitim stačil pořídit několik tel. čísel od dam z vedlejšího stolu.../ "Tak oukej, koukej...ale musíš jít do toho se mnou."

"Proč já?" povytáhl obočí Enri.

"Pač, když ty to tam vydržíš déle, jak já, jako ženská, tak ode mě dostaneš tu buchtu, která sedí tamhle." hodil hlavou k zrzce, která na něj laškovně zamrkala... Ne, to jí vlítla moucha do oka.

"Ne, chci všechny."

"Dvě."

"Tři!"

"Tak dvě a půl."

"Půl?"

"Tu jednu ti půjčim."

"Tak jo, ale ještě jednu k tomu."

"Ne.."

"Ále ano!"

"Tak fajn." povzdechl si, a rezignovaně mu podal papírek s číslem na oné dámy. Enrique si s nadšením vzal lísteček. "Hele, víš ty co?"

"Co?"

"No, ty demente... těch holek je pět..."

Poslední komentáře
14.09.2008 21:04:45: hmm...tak to je.....úplně výborný, suprový skvělýýýý!!!smiley už se fakt moc těším na pokráčko, protož...
14.09.2008 15:10:23: jej proč se mi to tu posílá podruhé? smiley${1} nefadí smiley${1}
14.09.2008 15:08:45: hej drsně XD další nová... prostě wow smiley za babu jo??smiley tak to bude ještě ftipný smiley hej fakt s...
14.09.2008 11:27:10: Tak tohle bude ternosmiley${1}
 
Takže, jestli se mi budete chtít nějak ozvat (což pochybuju, vracet se sem je sebevražda) můžete na mé icq : 388-465-395